Den 76.

Den 75.

Den 74.

Den 73.

Den 72.

Den 71.

Děkuju všem, kteří mi zachovali přízeň a i přes moji dloooouhou a neomluvenou absenci ke mně stále chodí a nechávají mi milé komentáře.
Slibuju, že dám blog co nejdříve do pořádku a všechny záznamy doplním. Můj projekt365 nebyl přerušen, všechny dny mám fotograficky zdokumentovány... čekají jen na zpracování a zveřejnění ;)
k

Den 70. - Není čokoláda jako čokoláda

... obvykle je to záležitost mimořádně lákavá, svádějící k nakousnutí :)
Ne, že by tahle lákavě nevypadala, ale ochutnávat bych ji přece jen raději nedoporučovala...
No, snad i tak udělá coby drobný dárek radost ;)



Dlouho jsem váhala, jestli sem mám dát fotku tak, jak vylezla z foťáku, nebo upravenou. Nakonec zvítězila lehká "čokoládovější" úprava a na originál se můžete mrknout TADY ;)

Den 69. - To jsou vyhlídky...

Dnes jsem absolvovala zkoušku líčení a vůbec svoji první "kosmetiku" v životě.
Masáž obličeje byla fajn, ale ztěží se vyrovná masáži ega, kterou mi paní kosmetička poskytla zcela zdarma... hned mezi dveřmi na mě vybafla: "teda, vy jste na nevěstu nějaká mladá, ne?! Uznejte, to vzhledem k třicítce a jednomu raubířovi na krku a druhému na cestě dovede potěšit ;)
Cesta zpátky mě vede kolem vlašského dvora, kde to už za necelé tři dny bude všechno doopravdy... zvědavě nahlížím do parčíku, kde se svatby obvykle fotí... a hned musím vytáhnout foťák taky!!!
Jen jsem z toho poněkud zmatená... nabízejí mi snad toaletu s pěknou vyhlídkou nebo vyhlídku přímo na toalety??? =:o A nebo, že by se nám snažili naznačit, kam to směřují naše vyhlídky...????? :)))

Den 68. - Práce až nad... střechu

Jaro je tady!!! V blízkém pneuservisu o tom vědí své... všichni honem přezouvají na letní gumy, a tak jsou prací zavaleni doslova nad hlavu... až po střechu :)

Den 67. - B/W

Dneska jsem prvně viděla naši pošťačku... no, to není samo o sobě zas taková událost, stalo se tak čirou náhodou (nikdy na nás nezvoní, ani když jsme doma), která mi ušetřila jeden pochod na poštu... Ale balíček, který mi přinesla, už 14 dní beznadějně ztracen bloudil snad po celé republice a já pomalu propadala beznaději. Byly v něm totiž svatební botky pro Šimona :)



Tak teď už jsme snad doopravdy kompletní... dalo nám to ale zabrat, a tak není divu, že i ti nejodolnějsí jedinci odpadávají uprostřed sledování svého oblíbeného programu :))

Den 66. - Dali jsme vám dary...

Tak se nám to začíná hezky scházet... dorazila první várka svatebních darů.
Taky se těšíte na tři stejné žehličky a dvoje kukačky??? Netěšte se... většina našich příbuzných jsou rozumní a prakticky založení lidé (musím pro ně být velikým zklamáním :)), takže buďto jsme se vyslovili pro něco zcela konkrétního, nebo jsme obdrželi barevné papírky, které lze v příhodný čas směnit téměř za cokoliv ;)
Tenhle způsob spolehlivě eliminuje nepříjemná překvapení... vlastně jakákoliv překvapení... a přesto je mezi balíčky jeden, který nedokážu identifikovat...
Nejen, že byl nečekaný, ale jeho obsah se nám perfektně strefil jak do vkusu, tak do zařízení bytu. Snad nebudu za nevděčníka (fakt mám upřímnou radost ze všeho, co jsme dostali), když dám dnes prostor právě jemu...
Takže, díky vám, bývalí "sousedi"!!!

Den 65. - Znouzenouze

Vzhledem k tomu, že ještě v devět večer jsem seděla u kompu s foťákem pověšeným na krku bez jediného snímku a zoufale se rozhlížela kolem, nemůžu si zrovna moc vybírat.
No, není každý den svátek, někdy je to upršený, obyčejný, spíš nudný moment v životě, dítě celou dobu na zabití a tak vůbec... co bych si na něm měla vlastně pamatovat??? Třeba večerní pojídání jihoafrického bezpeckového vína... proč ne? ;)

Den 64. - Gorily v mlze

Teeeda, to je parádní mlžné probuzení!!! Během dne se sice vyjasnilo, ale vzhledem k tomu, že večer se můj nastávající s kamarády odchází loučit se svobodou, předpokládám, že pár z nich ještě pořádnou mlhu uvidí!!! :))

Den 63. - Nezávidím, přeju!

...a vstává v deset ráno... naprosto čilé a bez potíží...
A u našich se chystá druhé kolo rozvážky svatebních koláčků (tentokrát koupených ;))
Účastnit se nemůžu (popravdě ani nechci)... musím se vrátit domů, neb jsem na odpoledne objednaná k mudrovi.
Cestou od něj potkávám před jedním obchodem tuhle tabuli... ach, to se tak někdo má!!! :)

Den 62. - Kohoutí horečka

A skutečně... ráno není po horečce ani památky, mladej vesele řádí... prohání houpací kohouty, ty, které houpaly už mě a bráchu :)
Oddychla jsem si, ale ne nadlouho... odpoledne zničehonic opět nastupuje horečka... dítě odpadává v šest do postele...

Den 61. - Do důchodu daleko

U rodičů je fajn... s mamkou jsme absolvovaly zkoušku svatebních šatů (kupodivu se do nich ještě stále vejdu) a další nezbytnosti... večer jsme poplkaly o všem možném, mimo jiné i o jejím nedavném vstupu do stavu důchodcovského.
Tuhle krásnou bromelii dostala od kolegyň na odchodnou...
(Když jdu později spát, zjišťuju, že Šimon jen hoří, takže místo odpočinku pečuju o maroda a doufám, že to nebude nic vážného)

Den 60. - Děti a ostnatý drát

Na ranní procházce (vlastně projížďce... od pátku Šimon ještě z motorky neslezl, snad s výjimkou pár hodin spánku) potkáváme tenhle obrázek: Kdosi zdvihl ze země ztracený dudlík a zavěsil ho na plot z ostnatého drátu... Celkem běžná věc, mě ovšem ten kontrast dudlíku a rezavého ostnatého drátu přímo fascinuje :)
A to ještě v tuhle chvíli netuším, že mi za pár minut pohne mladý pán žlucí tak, že zalituju, že jsem na plot nezavěsila jeho a dudlík si neodnesla domů :)
No co, i to se stává... naštěstí večer jedem na pár dnů k mým rodičům, změna prostředí nám jistě prospěje.

Den 59. - Koláčky, kam se podíváš

Pečící komando hlásí splnění úkolu (který si ovšem sami zadali), jedeme tedy vyzvednout a rozvézt po známých a kamarádech košíčky plné pidikoláčků.
Dnešní fotka je jasná...

Den 58. - Ještě jednou tulipán...

Jsme sami doma, taťka odjel chystat k svojí mamince velkou akci... pečení koláčků.
Fotku jsem ulovila hned ráno... a je to přesne ten důvod, proč jsem musela mít tulipán vyfocený hned... takhle totiž dopadl poté, co si k němu Šimon přišel "přivonět" (škoda jen, že nešlo zachytit jeho následnou marnou snahu květinu "opravit" :))

Den 57. - Rodinná euforie :)

Na dnešek jsem se těšila a bála zároveň... jedem na ultrazvuk ve 20tt... kdyby nic jiného, o dnešní fotce do projektu mám jasno, prostě si přefotím utz snímek, nic úžasnějšího stejně vyfotit nemůžu...
Jeeenže jeden míní, děti mění... k mojí veliké radosti je vše v pořádku, ale mládě je tak čilé a neustále se mrská, boxuje a otáčí, že nakonec odcházíme bez snímku :/ Nevadí, co jsme viděli "v přímém přenosu", nám nikdo nevezme!
Ještě je potřeba dozařídit nějaké drobnosti... jdeme dohodnout menu na hostinu, objednat dort... a když už jsme tak blízko hračkářství, kupuju Šimonovi novou motorku. Předchozí, zděděná, už dosloužila. Konečně se i jeho zmocňuje euforická nálada, která mě a Pepu drží od rána :)

Den 56. - Na okně seděla kočka...

...a taky na střešním okně a za komínem a na hřebeni střechy... prostě byly všude... dohromady jsem jich napočítala devět, což jen potvrzuje některé teorie o tomhle domě (ano, je to ten, co už se v projektu objevil - den6.)
Bohužel, jakmile jsem na ně namířila objektiv, rozmrzele začaly svoje vyhřívací pozice opouštět... a kdoví, co si o mně v tu chvíli myslely =:o



A teď lehké dilema... kromě dopoledních kočičáren, dnešek byl (pro nás) poměrně významný den... Pepča slavil půlkulatiny... proběhly hody, gratulace a dárečky. A co myslíte? No jasně-katth nefotila!!! Kdyz mi došlo, že Šimon vybral pro tatínka krásný tulipán a že ten už zítra nebude tak hezký, už bylo to zítra :/
Snímek má čas pořízení 0:10 (a úplně blbé světlo), ale patří sem ;)

Den 55. - Síť

Kluci se nechali ostříhat v pondělí, mě čeká zkouška účesu dnes večer... ale před sebou máme jestě celý den... je krásně, a tak jdem k nedalekému rybníčku... Šimon s myšlenkou, že se vyblbne a uvidí kachny, já s nadějí, že ulovím nějaký pěkný snímek.
Hmmm, kachny jako na potvoru natřásají peří na vzdáleném ostrůvku a jsou zjevně přežrané, protože na lákání jídlem nereagují...
No co, máme na světě i jíná zvířátka... i když zrovna u tohohle jsem radši, že není zrovna doma :)

Den 54. - Ve správném světle

I dnes jsme zvládli odškrtnout další položky ze seznamu příprav... objednali jsme květiny, dohodli podrobnosti u fotografa (upřímně, jsem fakt zvědavá na profesionální práci :)) a koupili jsme ženichovi košili a kravatu... mám strašnou radost, že jsme bez větší námahy sehnali to, co jsme si představovali.
Hned si kravatu zkouším nafotit, ale vypadá to nějak divně... nějaké divné světlo, nebo co... zvedám hlavu a z okna vidím tohle... tak teď už je to jasný!

Den 53. - Velcí (malí) kluci

Po několika dnech stagnace a plácání se v ničem zaznamenáváme velmi úspěšně nabitý den... Nejdříve jsme zvládli se Šimonem zápis do školky... no jo, můj malý chlapeček už nějak vyrostl...
Pak jsme klusali do reklamky a zadali do tisku svatební oznámení a nakonec se ještě oba kluci nechali předsvatebně přistřihnout.
Protože neopakovatelné první stříhání jsem prošvihla bez foťáku, zkusila jsem to trochu napravit u toho druhého... i druhé stříhání je přece jen jednou :)))

Den 52. - (Čert) a káča

Hrozně se mi líbí, jak je Šimon ke svým hračkám spravedlivý... pravda, bezkonkurenčně u něj vedou auta a dlouhodobě se drží na výslunní oblíbenosti, ale čas od času dostanou příležitost i ty, které ležely delší dobu v zapomnění. Dnes ráno mi přinesl tuhle káču... moc dobře si vzpomínám, jak jsem mu ji koupila na vánočních trzích a kolik přinesla radosti a legrace :)

Den 51. - Sezona startuje

Na dnešek připadlo letošní otvírání sezony Harley-Davidson. Je to jakási organizovaná (v posledních letech, jak přibývá účastníků, už i s policejním doprovodem) vyjížďka, která končí přehlídkou na kolonádě v Poděbradech.
Nevím, kdo přesně vše organizuje a hlavně, kdo objednává počasí, ale letos mu to fakt vyšlo... sluníčko přilákalo hojnou účast motorkářů a ještě více diváků...
Protože i můj brašule je jedním z nadšených vlastníků stroje HD, nemohli jsme si tuhle událost nechat ujít. Přidala se k nám moje kamarádka Helena (jde mi za svědka na svatbu :)) s přítelem... myslím, že se všichni dobře bavili...
Fotila jsem jak o život, vlastně mám pocit, že jsem všechno podstatné viděla jen přes hledáček :)))
Nakonec jsem do projektu vybrala tuhle fotku... připadá mi taková symbolická...


Ovšem, pokud by vás zajímaly i nějaké další, tak jsou k nahlédnutí TADY ;)

Den 50. - Magnolie

Bydlíme v části města, kde se prolínají panelová sídliště s domky se zahradou... v některých zahradách rostou a na květ nasazují tyto krásné stromy... Jakožto botanickému barbarovi mi to chvilku trvalo, ale identifikovala jsem je jako magnolie :)
Courám s foťákem pravidelně kolem, protože mám pocit, ze každou chvíli se musí květy otevřít, ale chladnější počasí posledních dnů je trochu zbrzdilo... každopádně dnes, proti zamračenému nebi vypadala i poupata prostě parádně...

Den 49. - Slepičí polévka pro duši

Po nevydařeném včerejšku se cítím stále mizerně... dobrá polévka pomůže, to je známá pravda... slepičí nerada, ale Šimon mi klidně uvaří i gulášovku...

Den 48. - Smutek

Některé dny jsou špatné a některé prostě nejhorší (i přesto, že nikdy není tak špatně, aby to nemohlo být horší)...
Kapesníčky jsou bílé, slzy průhledné a rány na srdci neviditelné... kapesníky vyhodím, slzy oschnou... ale jizvy zůstávají :(

Den 47. - Apríl!

Máme prvního dubna... na nějaké aprílové žertíky to naštěstí nevypadá, dokonce ani v počasí... je krásně slunečno... nejvyšší čas odložit zimní čepici...
Hmmm, ale žádnou jarní nemáme... pořešíme to zatím šátkem ;)