A skutečně... ráno není po horečce ani památky, mladej vesele řádí... prohání houpací kohouty, ty, které houpaly už mě a bráchu :)
Oddychla jsem si, ale ne nadlouho... odpoledne zničehonic opět nastupuje horečka... dítě odpadává v šest do postele...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
óó, to je parádní dědictví!!
po nás nezbyli ani igráčci, sakraš :-(
Okomentovat