Den 147. - Co děti... mají si kde hrát?

Na dnešek jsme měli velké plány, ale tak nějak z nich sešlo. Nevadí... ráno jsem využila Šimonovu tulící náladu a zkusila si ji zvěčnit... no, vyšlo to trochu rozmazaně a vyjeveně, ale pro mě mají zvláštní význam ;)
Na procházce jsme si chvilku odpočinuli v poněkud zanedbaném parku u kostela, kde jsme pozorovali kolegu fotografa... podivného to tvora :D
Solidárně s ním jsme si tam také ulovili pár snímků... dětského koutku... :/