Sláva! Našla jsem ji! Konečně jsem objevila skříň, která rozměrově přesně padne do naší ložnice. A co víc-líbí se mi ;) Znovu vše důkladně promýšlíme, plánujeme a proměřujeme, bude to tip-ťop.
Hlavně to znamená další výjezd do Prahy a to je v mém stavu už opravdu taneček na ostří nože (a že tenhle, který jsme obdrželi coby svatební dar, má ostří fakt tenoučké...)
neděle 17. srpna 2008
sobota 16. srpna 2008
Den 184. - Na poslední chvíli
pátek 15. srpna 2008
Den 183. - Kdo má židli, bydlí
A kdo má pohovku, může si i lehnout :)
Zajímavé, přestože nový kus nábytku zabírá podstatnou část obýváku, Šimon si ho vůbec nevšiml. Teprve po mém upozornění se vrhl do důkladného prozkoumávání a pak vlastně celý den nedělal nic jiného :) Mno, možná ten světlý potah nebyl ke dvěma dětem nejlepší volbou...
Zajímavé, přestože nový kus nábytku zabírá podstatnou část obýváku, Šimon si ho vůbec nevšiml. Teprve po mém upozornění se vrhl do důkladného prozkoumávání a pak vlastně celý den nedělal nic jiného :) Mno, možná ten světlý potah nebyl ke dvěma dětem nejlepší volbou...
čtvrtek 14. srpna 2008
Den 182. - Hnízdění
Konečně! Konečně se můžu pustit do chystání mimivěciček. Vyprat oblečky, smontovat postýlku... pořád bylo něco důležitějšího. Ještě musím zaběhnout do poradny a na monitor, přece jen, termín už se blíží...
A zatímco já si doma spokojeně hnízdím, Pepča dojel vyzvednout námi vybraný nábytek... a v noci, když se mi podařilo mládě uspat a Pepu vzbudit, pustili jsme se do montáže. Šlo to výborně (přestože těhotný pupek není k téhle činnosti nejšikovnější doplněk), krátce po půlnoci jsme byli hotovi.
Tak to bude Šimona ráno čekat překvapení... jsem zvědavá, jak se mu bude líbit :)
Předtím se tu ovšem ještě zastavil kamarád dořešit kauzu "lustr". Byl to nerovný boj, lustr měl celou dobu poněkud navrch (elektrikáři mají těžký život... úplně chápu, proč se Karel Gott raději naučil zpívat:)), ale nakonec zvítězil. Lustr svítil, když ho pověsil, svítil i potom, co odešel a svítil dokonce celou dobu, co jsme montovali nábytek. A protože tohle píšu s jistým časovým odstupem, vím, že fungovat bude i ráno a spoustu dalších dní (the happy-end ;))
A zatímco já si doma spokojeně hnízdím, Pepča dojel vyzvednout námi vybraný nábytek... a v noci, když se mi podařilo mládě uspat a Pepu vzbudit, pustili jsme se do montáže. Šlo to výborně (přestože těhotný pupek není k téhle činnosti nejšikovnější doplněk), krátce po půlnoci jsme byli hotovi.
Tak to bude Šimona ráno čekat překvapení... jsem zvědavá, jak se mu bude líbit :)
Předtím se tu ovšem ještě zastavil kamarád dořešit kauzu "lustr". Byl to nerovný boj, lustr měl celou dobu poněkud navrch (elektrikáři mají těžký život... úplně chápu, proč se Karel Gott raději naučil zpívat:)), ale nakonec zvítězil. Lustr svítil, když ho pověsil, svítil i potom, co odešel a svítil dokonce celou dobu, co jsme montovali nábytek. A protože tohle píšu s jistým časovým odstupem, vím, že fungovat bude i ráno a spoustu dalších dní (the happy-end ;))
středa 13. srpna 2008
Den 181. - Lustrace
Ano, ano... nejsme žádný ořezávátka, opravit lustr zvládneme levou zadní! Ačkoliv u tohoto asi budem muset udělat výjimku a přiznat porážku... nesvítí... resp. teď už nesvítí, předtím zase svítil pořád a nešel zhasnout. Když už i absolutní kliďas Pepa začínal pěnit a hrozila fyzická likvidace svítidla, kapitulovali jsme a požádali kamaráda elektrikáře o pomoc. Ochotně se zhostil úkolu, vše rozebral, proměřil, projevil údiv nad tím, že to ještě nikoho nezabilo a po pár úpravách ho úspěšně zprovoznil. S díky jsme ho vyprovodili, vrátili se domů, zmáčkli vypínač... a NIC! Neuvěřitelné, nemožné...!
Škoda, že se mi tak líbí, jinak bych ho už snad vyhodila oknem (ten lustr)... takhle nás asi bude muset onen kamarád navštívit znovu... (to be continued...)
Škoda, že se mi tak líbí, jinak bych ho už snad vyhodila oknem (ten lustr)... takhle nás asi bude muset onen kamarád navštívit znovu... (to be continued...)
úterý 12. srpna 2008
Den 180. - Dáme si do bytu...
spoustu nových věcí. Stěhovali jsme se do většího, a tak toho potřebujeme víc - hlavně šatní skříně, pohovku, jídelní stůl a židle a nějaké další drobnosti. Vybaveni plánkem podrobně proměřeného bytu vyrážíme směr Praha s pevným předsevzetím projít toho co nejvíc, udělat si jasnou představu a dobře vybrat.
Dítko jsme za tím účelem už odložili do péče prarodičů, škoda jen, že totéž nemůžu udělat taky s mým břichem :)
Začínáme dobře, během pár minut máme vybranou pohovku. Dál už je to horší, zdá se, že sehnat skříň potřebných rozměrů je nemožné, ani v ostatním se nám nevede. Jsme už utahaní a trochu otrávení, je pozdě. Na poslední chvíli vylepšujeme skore dokonale se hodícím botníkem, jedeme vyzvednout Šimona a domů.
Jsem vlastně spokojená... nikdo netvrdí, že musíme mít vše do zítra... vylepšovat a zařizovat můžeme (a i musíme) pěkně postupně.
Snad nám v tom bude přát štěstí ;)
Dítko jsme za tím účelem už odložili do péče prarodičů, škoda jen, že totéž nemůžu udělat taky s mým břichem :)
Začínáme dobře, během pár minut máme vybranou pohovku. Dál už je to horší, zdá se, že sehnat skříň potřebných rozměrů je nemožné, ani v ostatním se nám nevede. Jsme už utahaní a trochu otrávení, je pozdě. Na poslední chvíli vylepšujeme skore dokonale se hodícím botníkem, jedeme vyzvednout Šimona a domů.
Jsem vlastně spokojená... nikdo netvrdí, že musíme mít vše do zítra... vylepšovat a zařizovat můžeme (a i musíme) pěkně postupně.
Snad nám v tom bude přát štěstí ;)
pondělí 11. srpna 2008
Den 179. - Čert vyletěl z elektriky...
Jak brácha slíbil, tak se tu dnes "na chvilku" zastavil, aby nám poskytl svoje know-how při instalaci nové elektrické zásuvky. Podle jeho instrukcí jsme vše připravili, nakoupili materiál, samotná realizace by měla být už hračka, když jeden ví, jak na to. A zvláště, pokud nejsou rozvody poněkud netypické- jako právě u nás... no, po dvou hodinách usilovné lopoty bylo hotovo. Všichni si oddechli, Radek se rozloučil a vyrazil směrem domů. Rozsvítila jsem, ozvala se rána a byla zase tma. Honem jsme ho volali zpátky. Po důkladném zkoumání zkonstatoval, že problém s novou zásuvkou absolutně nesouvisí, že se nám jednoduše někde vyzkratoval lustr... no, aspoň že tak. Zase jsme ho teda propustili, takovou maličkost hravě opravíme sami...(to be continued...)
Později večer si pak moji rodiče vyzvedli Šimona... přes noc a zítra nám ho pohlídají. Snad se mu tam bude spinkat tak hezky, jako v jeho novém pokojíku.
Později večer si pak moji rodiče vyzvedli Šimona... přes noc a zítra nám ho pohlídají. Snad se mu tam bude spinkat tak hezky, jako v jeho novém pokojíku.
neděle 10. srpna 2008
Den 178. - Králík na divoko
Pauza! Cokoliv je v bytě potřeba udělat, počká... dneska se jede na rodinné setkání na chalupu. Je krásně, trochu odpočinku si jistě zasloužíme a navíc, v takhle kompletní sestavě jsme už dlouho pohromadě nebyli.
Dokonce se zúčastnil i jeden člen navíc... byť ušlechtilé krve s rodokmenem, řádil v trávě stejně jako kdejaký "vesnický balík" :)
Dokonce se zúčastnil i jeden člen navíc... byť ušlechtilé krve s rodokmenem, řádil v trávě stejně jako kdejaký "vesnický balík" :)
sobota 9. srpna 2008
Den 177. - Anděl na druhý pokus
Pokaždé, když si s sebou nevezmu foťák, natrefím na něco, co bych si ráda vyfotila. Někdy už se taková příležitost nezopakuje, jindy přijde poměrně záhy... jako tentokrát.
Doma je potřeba zavrtat poličky a podobné činnosti, u kterých není ideální, aby se motal Šimon pod nohy... tak vyrážíme na delší procházku, kterou nenápadně směřuju tak, abych napravila včerejší absenci foťáku.
Doma je potřeba zavrtat poličky a podobné činnosti, u kterých není ideální, aby se motal Šimon pod nohy... tak vyrážíme na delší procházku, kterou nenápadně směřuju tak, abych napravila včerejší absenci foťáku.
pátek 8. srpna 2008
Den 176. - Jen do nás!
Před pár dny jsem tu zmiňovala můj pozitivní vztah ke stavebním strojům... asi ho budu muset přehodnotit. Dívat se je jedna věc, poslouchat od šesti ráno hukot strojové sbíječky přímo pod oknem, je věc druhá. Kdybych aspoň nešla spát až ve tři...
Brašule s přítelkyní dorazil, pochválili nám byt a nechali se vytáhnout na menší výlet po kutnohorských zajímavostech. Radek nám pak přislíbil pomoc při instalaci nové elektrické zásuvky, aniž tušil, jaký si tím na sebe uplete bič...
Brašule s přítelkyní dorazil, pochválili nám byt a nechali se vytáhnout na menší výlet po kutnohorských zajímavostech. Radek nám pak přislíbil pomoc při instalaci nové elektrické zásuvky, aniž tušil, jaký si tím na sebe uplete bič...
čtvrtek 7. srpna 2008
Den 175. - Hotovo (skoro)!
Ráno jsem se vymotala z bince a chaosu a šla do poradny. To by doktor koukal, co jsem včera prováděla...:) Nic ale neví a tak je opět všechno v pořádku.
Později odnášíme všechny zbývající věci ze starého bytu a připravujeme ho na předání novému majiteli.
V novém bytě se pouštíme do Šimonova pokojíku. Snažíme se ho udělat hodně podobný, jako měl dosud, aby na něj změna prostředí nedopadla moc tvrdě. Jde to výborně a s výsledkem jsme všichni spokojeni. Šimon se dokonce těší, jak tam bude spinkat... No vida, a já myslela, že se nejméně na pár dní nastěhuje k nám do pelechu. No, pro jistotu mu ukazuju, kde budeme, kdyby se v noci probudil a bál se.
Když se kluci odešli uspávat, pomalu jsem se pustila do vybalování... na zítra se nám totiž nečekaně nahlásil na návštěvu brácha s přítelkyní, tak ať to tu působí alespoň lehce zabydleným dojmem. No, nakonec jsem s tím skončila, totálně vyflusaná, v půl třetí ráno. Ale bylo hotovo!
A vůbec první věc, kterou jsem dala během tohohle maratonu do kupy, byl můj pracovní kout... jo, jo... to se poznají priority ;)))
Později odnášíme všechny zbývající věci ze starého bytu a připravujeme ho na předání novému majiteli.
V novém bytě se pouštíme do Šimonova pokojíku. Snažíme se ho udělat hodně podobný, jako měl dosud, aby na něj změna prostředí nedopadla moc tvrdě. Jde to výborně a s výsledkem jsme všichni spokojeni. Šimon se dokonce těší, jak tam bude spinkat... No vida, a já myslela, že se nejméně na pár dní nastěhuje k nám do pelechu. No, pro jistotu mu ukazuju, kde budeme, kdyby se v noci probudil a bál se.
Když se kluci odešli uspávat, pomalu jsem se pustila do vybalování... na zítra se nám totiž nečekaně nahlásil na návštěvu brácha s přítelkyní, tak ať to tu působí alespoň lehce zabydleným dojmem. No, nakonec jsem s tím skončila, totálně vyflusaná, v půl třetí ráno. Ale bylo hotovo!
A vůbec první věc, kterou jsem dala během tohohle maratonu do kupy, byl můj pracovní kout... jo, jo... to se poznají priority ;)))
středa 6. srpna 2008
Den 174. - A do pytle!
Tak tady to je... v těhle pytlích je zabalené vše, co si z dosavadního života chceme přinést do toho budoucího. Do včera jsem ještě neměla sbaleno nic, ale pak jsem jela do porodnice na monitor srdíčka a vrátila se tak pozitivně nabitá energií, že to bylo za chvilku hotové.
Ráno jsme je přenosili a odpoledne přišlo několik kamarádů, s jejichž pomocí se přestěhoval nábytek a těžké věci.
Za odměnu jsme s nimi chvíli poseděli u pivka. Pak jsme si doma smontovali postel, všichni tři (resp. čtyři) si do ní zalezli a dali si záležet, aby se nám zdálo něco hezkého.
Ráno jsme je přenosili a odpoledne přišlo několik kamarádů, s jejichž pomocí se přestěhoval nábytek a těžké věci.
Za odměnu jsme s nimi chvíli poseděli u pivka. Pak jsme si doma smontovali postel, všichni tři (resp. čtyři) si do ní zalezli a dali si záležet, aby se nám zdálo něco hezkého.
úterý 5. srpna 2008
Den 173. - První a poslední
Byt jsme si převzali v neděli a dneska jsme si nastěhovali první věc - novou lednici. Byla to fakt bleskovka... 24hodin poté, co jsem telefonicky zjišťovala dostupnost, na mě zvonil dopravce, že mi ji veze. Pravda, nečekala jsem to, ještě jsme spali. Byl to statečný pán, neodradilo ho moje zmatené blekotání do telefonu... lehce znejistěl jen poté, co uviděl, jak se k němu valí nějaká těhule s děckem pod křídlem. Asi si představil, jak v téhle sestavě stěhujeme tu dvoumetrovou krabici :) Toho se naštěstí ujal méně těhotný Pepa, než zmizel do práce.
A tím teda tak nějak oficiálně začalo zabydlování našeho nového domova. A to i přesto, že po původních majitelích tu zůstala ještě poslední stopa... veliká rostlina v květináči, která se jim už zřejmě nikam nevešla...
A tím teda tak nějak oficiálně začalo zabydlování našeho nového domova. A to i přesto, že po původních majitelích tu zůstala ještě poslední stopa... veliká rostlina v květináči, která se jim už zřejmě nikam nevešla...
pondělí 4. srpna 2008
Den 172. - Tudy cesta nevede
Teda obvykle jo. Ale protože právě touhle ulicí jsme potřebovali pendlovat běhěm stěhování, někdo jiný ji nutně potřeboval rozkopat. Budem si muset najít nějaké jiné cestičky...
Začínám mít skutečně pocit, že bych už měla aspoň trochu balit... akce "kulový blesk" proběhne ve středu... ještě, že toho moc nemáme...
Začínám mít skutečně pocit, že bych už měla aspoň trochu balit... akce "kulový blesk" proběhne ve středu... ještě, že toho moc nemáme...
neděle 3. srpna 2008
Den 171. - Odlétáme...
sobota 2. srpna 2008
Den 170. - Trocha osvěžení
v horkém létě neuškodí. A tak se zabýváme lednicemi... ta naše současná, maličká, se s námi stěhovat nebude. Tak bylo rozhodnuto. Dojeli jsme do slušně zásobeného elektra a strávili nekonečně dlouhou dobu prohlídkou toho, co nabízí trh.
Naštěstí jsme se poměrně rychle na jedné shodli, v obchodě pěkně poděkovali a doma zasedli k netu. Co naplat, konkurence nabízí vymakanější model za nižší cenu a s dopravou až domů...
Naštěstí jsme se poměrně rychle na jedné shodli, v obchodě pěkně poděkovali a doma zasedli k netu. Co naplat, konkurence nabízí vymakanější model za nižší cenu a s dopravou až domů...
pátek 1. srpna 2008
Den 169. - Nervozita
...začíná nabírat na intenzitě... už je to všechno jistý, běhěm příštího týdne budeme přestěhovaní! Doufám, že vydržím vcelku a že to prostě nějak zvládneme. Měla bych asi začít balit, nebo tak něco... nějak nevím, z jakého konce to vzít...
Do ničeho velkého se už nepouštím, focení jde taky nějak mimo mě... když ale tak medituju nad prádlem namočeným v umyvadle, do kterého kape z kohoutku voda, nemůžu si odpustit aspoň jeden pokus ;)
Do ničeho velkého se už nepouštím, focení jde taky nějak mimo mě... když ale tak medituju nad prádlem namočeným v umyvadle, do kterého kape z kohoutku voda, nemůžu si odpustit aspoň jeden pokus ;)
čtvrtek 31. července 2008
Den 168. - Až budu velký...
...budu bagristou! To jsme s bráchou prohlašovali vždy, když jsme někde zahlídli bagr... A i když z toho nakonec sešlo, dál tyhle stroje přitahují moji pozornost. A tenhle ještě navíc stojí před domem, do kterého se budem v následujících dnech stěhovat.
Všimla jsem si ho při podvečerní procházce, ale neměla jsem s sebou foťák... než jsem pro něj doběhla domů, už se docela setmělo, ale prostě jsem ho musela mít!
Všimla jsem si ho při podvečerní procházce, ale neměla jsem s sebou foťák... než jsem pro něj doběhla domů, už se docela setmělo, ale prostě jsem ho musela mít!
středa 30. července 2008
Den 167. - Koňská opera
Nedávno mi kluci oznámili, že si Šimon na podvečerní procházce dohodl rande... s tetou Míšou, která jezdí na koních. Koníčky máme rádi, tak jsme za nimi vyrazili. Bylo to fajn, Šimon byl nadšený.
Chtěla jsem si vyfotit malé hříbátko, ale jeho maminka neměla pro to příliš pochopení, a tak mám koťátko... to proti focení nic nenamítalo :)
Chtěla jsem si vyfotit malé hříbátko, ale jeho maminka neměla pro to příliš pochopení, a tak mám koťátko... to proti focení nic nenamítalo :)
úterý 29. července 2008
Den 166. - Bublinky...
Šimon prostě miluje... má moji plnou podporu, jako dítě jsem si s bublifukem vydržela hrát nekonečně dlouho (teda dokud nedošel :))
Tak jsme opět jeden během procházky koupili a náležitě se s ním vyřádili. Doma, když Šimon usnul, šla jsem si hrát ještě sama... ale skutečně není úplně jednoduché si bublinky vlastními silami vyrábět a zárověň fotit...
Tak jsme opět jeden během procházky koupili a náležitě se s ním vyřádili. Doma, když Šimon usnul, šla jsem si hrát ještě sama... ale skutečně není úplně jednoduché si bublinky vlastními silami vyrábět a zárověň fotit...
Jsem zpět... aneb železniční vsuvka
Původně jsem chtěla psát cosi o naskakování do rozjetého vlaku, ale pak mi došlo, že vlak už je tak daleko, že ho nedoběhnu... nevadí, jsem děvče praktické a nezřídka si vím rady. Pojedu dalším vlakem. Je to totiž rychlík a zatímco ten, co mi ujel, staví každý den v jedné stanici, tenhle jich projede denně několik... a tak by časem měl ten courák dohnat. Pak už by neměl být problém si zase znova nastoupit.
Vím, mohla jsem udělat mezeru a pokračovat, jako by se nic nestalo, ale ono se právě stalo... letošní rok je pro mě nabitý událostmi, které jsou jedinečné a mimořádné a zaslouží si, aby vzpomínky na ně měly i jakousi hmatatelnou podobu. Protože tak to chci. A právě proto se chystám zaplácnout vpomínkami i tu díru, kterou už na blogu mám... ale ta přijde na řadu, až budu sedět zase pěkně ve svém kupé...
Vím, mohla jsem udělat mezeru a pokračovat, jako by se nic nestalo, ale ono se právě stalo... letošní rok je pro mě nabitý událostmi, které jsou jedinečné a mimořádné a zaslouží si, aby vzpomínky na ně měly i jakousi hmatatelnou podobu. Protože tak to chci. A právě proto se chystám zaplácnout vpomínkami i tu díru, kterou už na blogu mám... ale ta přijde na řadu, až budu sedět zase pěkně ve svém kupé...
Den další a ty následující :)
No jo, flákám to, flákám... bohužel nevím, jestli a kdy se dostanu k dalšímu doplnění projektového blogu... už mám zase slušnou mezeru... budiž mi aspoň malou omluvou, že jsme se stěhovali a porod že je už tak nějak na spadnutí... jak dneska konstatoval doktor "jedna pěkná bouřka a je to... " :))
Nikdo teda o nic nepřijde (akorát já o deníček :)), páč jsem sice pořád fotila, ale spíš takovou fofr dokumentaci... zkrátka, až si prohlídnu fotky, asi se nebudu stačit divit, co jsem taky schopna nazvat fotkou :) No, ale už máme víceméně hotovo a třeba ještě něco málo stihnu, než skončíme v porodnici...
Kdyby né, držte mi palce.
Zatim... ;)
Nikdo teda o nic nepřijde (akorát já o deníček :)), páč jsem sice pořád fotila, ale spíš takovou fofr dokumentaci... zkrátka, až si prohlídnu fotky, asi se nebudu stačit divit, co jsem taky schopna nazvat fotkou :) No, ale už máme víceméně hotovo a třeba ještě něco málo stihnu, než skončíme v porodnici...
Kdyby né, držte mi palce.
Zatim... ;)
pondělí 28. července 2008
Den 165. - A další prognóza...?
Třeba je to pravda... světové výrobce sýra postihne krize a výrobci šunky bleskově zaujmou uvolněné pozice na trhu...
Nemám vcelku nic proti, ale přivádí mě to na zásadní otázku... budeme si tu šunku mít na co položit? Takže co chleba... bude? Chleba nééé! Hmmm, to nevypadá dobře... A co toaleťák, aspoň ten bude??? Ten taky nééé... dostává se mi zdrcující odpovědi :(
Ale zase... když nebude ani chleba, na co bysme ho potřebovali, že...?!! :)))
Nemám vcelku nic proti, ale přivádí mě to na zásadní otázku... budeme si tu šunku mít na co položit? Takže co chleba... bude? Chleba nééé! Hmmm, to nevypadá dobře... A co toaleťák, aspoň ten bude??? Ten taky nééé... dostává se mi zdrcující odpovědi :(
Ale zase... když nebude ani chleba, na co bysme ho potřebovali, že...?!! :)))
neděle 27. července 2008
Den 164. - Šunka bude a sýr... nebude!
Tak tohle je nejoblíbenější Šimonova hláška posledních dnů. Nemám tušení, jak na to přišel a vlastně ani co tím má přesně na mysli... neprohlašuje to totiž, jak by se dalo čekat, v souvislosti s jídlem, ale obvykle poté, co mi dá dobrou noc. Toto troufalé tvrzení doprovází tajemnou barvou hlasu a divokou gestikulací.
Třeba jednou přijdem na pravý význam těchto slov, ale prozatím nás alespoň spolehlivě odrovnají smíchy :)))
Třeba jednou přijdem na pravý význam těchto slov, ale prozatím nás alespoň spolehlivě odrovnají smíchy :)))
sobota 26. července 2008
Den 163. - Čerpací stanice
Netajím se tím, že jsem si poslední dobou oblíbila návštěvy rodičů na chalupě. Ještě loňské léto tam jezdili oni za mnou. Tehdy by mě ani nenapadlo, kolik energie a sil se tam dá za jedno odpoledne načerpat.
Naštěstí jí tohle místo má dost pro všechny... asi jako tahle echinacea má dost paliva pro všechny motýlky ;)
Naštěstí jí tohle místo má dost pro všechny... asi jako tahle echinacea má dost paliva pro všechny motýlky ;)
pátek 25. července 2008
Den 162.- Jako perličky
čtvrtek 24. července 2008
Den 161. - Tak to máme za sebou...
povídá mi dnes s úsměvem doktor v těhotenské poradně :) No, nesdílím tak docela jeho názor... jednak mi zbývá ještě měsíc do porodu a pak jaksi ten porod samotný a tak dále... :)
Asi záleží z jakého úhlu se na to jeden podívá... jeho práce je téměř u konce, moje na samém začátku... ale žádný problém, s mýma klukama zvládnem všechno... jsem tak šťastná, že je mám ;)
Asi záleží z jakého úhlu se na to jeden podívá... jeho práce je téměř u konce, moje na samém začátku... ale žádný problém, s mýma klukama zvládnem všechno... jsem tak šťastná, že je mám ;)
středa 23. července 2008
Den 160. - Baudelaire? Ne, bodlák... ;)
Prokletí básníci by ze mě dneska nadskakovali radostí... Vyrážíme sice na fotoprocházku, ale nějak nás vede samými "veselými" místy... kolem hřbitova, rozpadlých plotů a pobořených objektů...
Nevadí, zachráníme to nějakou "kytičkou"... je přece tak krásná... :))
Nevadí, zachráníme to nějakou "kytičkou"... je přece tak krásná... :))
úterý 22. července 2008
Den 159. - Malý šikula
pondělí 21. července 2008
Den 158. - Slunce, voda, vzduch :)
Hmmm... zajímavé, dnes se zdá, jako by se vše snažilo vrátit do starých kolejí.
Přiznávám, že mě trochu provokují fotky z dovolených, kterými nás zásobují kamarádi a známí.
Nás letos žádná dovolená (kromě té mojí mateřské) nečeká, tak jsem se rozhodla přiložit ruku k dílu a přinést si soukromou oblázkovou pláž až domů...
Přiznávám, že mě trochu provokují fotky z dovolených, kterými nás zásobují kamarádi a známí.
Nás letos žádná dovolená (kromě té mojí mateřské) nečeká, tak jsem se rozhodla přiložit ruku k dílu a přinést si soukromou oblázkovou pláž až domů...
neděle 20. července 2008
sobota 19. července 2008
Den 156. - Slunce za mrakem
pátek 18. července 2008
Den 155. - Podzim?
čtvrtek 17. července 2008
středa 16. července 2008
Den 153. - Ve věži...
úterý 15. července 2008
Den 152. - Ještě hmyzák
Dneska je to trochu lepší, některé obavy se vytrácí, ale jiné nastupují... do focení se mi fakt vůbec nechce... a zrovna dneska mám takového manekýna...
Živej je, ale ani se nehne... trpělivě čeká, až vybalím foťák z batohu, zaostřím si a cvaknu... dokonce několikrát... asi tuší, že na honěnou bych si s ním stejně nehrála...
(no, ale o nic víc se mi nelíbí... furt je to jen housenka s barevnýma křídlama...)
Živej je, ale ani se nehne... trpělivě čeká, až vybalím foťák z batohu, zaostřím si a cvaknu... dokonce několikrát... asi tuší, že na honěnou bych si s ním stejně nehrála...
(no, ale o nic víc se mi nelíbí... furt je to jen housenka s barevnýma křídlama...)
pondělí 14. července 2008
Den 151. - Profesionálové
neděle 13. července 2008
Den 150. - Hmyzáci
sobota 12. července 2008
Den 149. - Koupelová...
pátek 11. července 2008
Den 148. - Autobus...
s babičkou a neteřinkami mi dneska odvezl dítko na výlet... příliš jsem nevěřila tomu, že bude ochoten jet beze mě, ale už je to velký kluk a zvládl to na jedničku!
Když jsme si ho večer vyzvedli a přivezli domů, zatáhlo se a strhla se pořádná bouřka... no, pravda, chtěla jsem vyfotit blesk, ale nějak to nevyšlo, tak jsem aspoň vyfotila hrdinu dne, jak blesky pozoruje ;)
Když jsme si ho večer vyzvedli a přivezli domů, zatáhlo se a strhla se pořádná bouřka... no, pravda, chtěla jsem vyfotit blesk, ale nějak to nevyšlo, tak jsem aspoň vyfotila hrdinu dne, jak blesky pozoruje ;)
čtvrtek 10. července 2008
Den 147. - Co děti... mají si kde hrát?
Na dnešek jsme měli velké plány, ale tak nějak z nich sešlo. Nevadí... ráno jsem využila Šimonovu tulící náladu a zkusila si ji zvěčnit... no, vyšlo to trochu rozmazaně a vyjeveně, ale pro mě mají zvláštní význam ;)
Na procházce jsme si chvilku odpočinuli v poněkud zanedbaném parku u kostela, kde jsme pozorovali kolegu fotografa... podivného to tvora :D
Solidárně s ním jsme si tam také ulovili pár snímků... dětského koutku... :/
Na procházce jsme si chvilku odpočinuli v poněkud zanedbaném parku u kostela, kde jsme pozorovali kolegu fotografa... podivného to tvora :D
Solidárně s ním jsme si tam také ulovili pár snímků... dětského koutku... :/
středa 9. července 2008
Den 146. - Ať vyšumí!
úterý 8. července 2008
Den 145. - Uteklo to jako voda
Tak si dneska nesu z poradny papíry k nástupu na mateřskou... nějak to uteklo, mám pocit, že to bylo včera, kdy jsem se radovala ze dvou čárek na testu.
Poradna = hlídá taťka = volný ruce na focení!!! Hezká iluze, ale počasí mi nepřeje. Ordinaci opouštím za silného větru, který bleskově přináší i černočernou tmu a nakonec jsem ráda, že stíhám doběhnout do auta, než se spustí liják :(
Ale aspon jednu dokumentační mám :)
Poradna = hlídá taťka = volný ruce na focení!!! Hezká iluze, ale počasí mi nepřeje. Ordinaci opouštím za silného větru, který bleskově přináší i černočernou tmu a nakonec jsem ráda, že stíhám doběhnout do auta, než se spustí liják :(
Ale aspon jednu dokumentační mám :)
pondělí 7. července 2008
Den 144. - Aprílové počasí
neděle 6. července 2008
Den 143. - Dary (nejen) přírody
Dnes si z návštěvy od babičky odvážíme jednu pěknou cuketu. Můj vztah k této zelenině je víceméně kladný... vždycky mě fascinovala představa, jak ji vynáším do nejvyššího patra a odtamtud nechávám letět volným pádem na asfalt (to by byly fotky!!!!!)... nikdy jsem to neudělala, ale nikdy mi cuketa nebyla ani k jinému užitku :)
A neudělám to ani teď... vybavena radami, jak z ní připravit oblíbený pokrm mého muže, chystám se jí dát v našem vzájemném vztahu ještě šanci ;)
A neudělám to ani teď... vybavena radami, jak z ní připravit oblíbený pokrm mého muže, chystám se jí dát v našem vzájemném vztahu ještě šanci ;)
sobota 5. července 2008
Den 142. - Taková normální sobota
pátek 4. července 2008
Den 141. - Sluneční květ
čtvrtek 3. července 2008
Den 140. - Srdeční záležitost
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)