Den 181. - Lustrace

Ano, ano... nejsme žádný ořezávátka, opravit lustr zvládneme levou zadní! Ačkoliv u tohoto asi budem muset udělat výjimku a přiznat porážku... nesvítí... resp. teď už nesvítí, předtím zase svítil pořád a nešel zhasnout. Když už i absolutní kliďas Pepa začínal pěnit a hrozila fyzická likvidace svítidla, kapitulovali jsme a požádali kamaráda elektrikáře o pomoc. Ochotně se zhostil úkolu, vše rozebral, proměřil, projevil údiv nad tím, že to ještě nikoho nezabilo a po pár úpravách ho úspěšně zprovoznil. S díky jsme ho vyprovodili, vrátili se domů, zmáčkli vypínač... a NIC! Neuvěřitelné, nemožné...!
Škoda, že se mi tak líbí, jinak bych ho už snad vyhodila oknem (ten lustr)... takhle nás asi bude muset onen kamarád navštívit znovu... (to be continued...)

Den 176. - Jen do nás!

Před pár dny jsem tu zmiňovala můj pozitivní vztah ke stavebním strojům... asi ho budu muset přehodnotit. Dívat se je jedna věc, poslouchat od šesti ráno hukot strojové sbíječky přímo pod oknem, je věc druhá. Kdybych aspoň nešla spát až ve tři...
Brašule s přítelkyní dorazil, pochválili nám byt a nechali se vytáhnout na menší výlet po kutnohorských zajímavostech. Radek nám pak přislíbil pomoc při instalaci nové elektrické zásuvky, aniž tušil, jaký si tím na sebe uplete bič...

Den 173. - První a poslední

Byt jsme si převzali v neděli a dneska jsme si nastěhovali první věc - novou lednici. Byla to fakt bleskovka... 24hodin poté, co jsem telefonicky zjišťovala dostupnost, na mě zvonil dopravce, že mi ji veze. Pravda, nečekala jsem to, ještě jsme spali. Byl to statečný pán, neodradilo ho moje zmatené blekotání do telefonu... lehce znejistěl jen poté, co uviděl, jak se k němu valí nějaká těhule s děckem pod křídlem. Asi si představil, jak v téhle sestavě stěhujeme tu dvoumetrovou krabici :) Toho se naštěstí ujal méně těhotný Pepa, než zmizel do práce.
A tím teda tak nějak oficiálně začalo zabydlování našeho nového domova. A to i přesto, že po původních majitelích tu zůstala ještě poslední stopa... veliká rostlina v květináči, která se jim už zřejmě nikam nevešla...

Den 168. - Až budu velký...

...budu bagristou! To jsme s bráchou prohlašovali vždy, když jsme někde zahlídli bagr... A i když z toho nakonec sešlo, dál tyhle stroje přitahují moji pozornost. A tenhle ještě navíc stojí před domem, do kterého se budem v následujících dnech stěhovat.
Všimla jsem si ho při podvečerní procházce, ale neměla jsem s sebou foťák... než jsem pro něj doběhla domů, už se docela setmělo, ale prostě jsem ho musela mít!

Den 142. - Taková normální sobota

Původně jsme plánovali rodinný výlet, ale nějak se na to necítím :/ A tak trávíme "obyčejný" společný den... Zmrzka nás během procházky příjemně ochladí, ale určitě by to šlo i víc ... co třeba tenhle hydrant... ?!!! :D

Den 135. - Trocha (vysokého) napětí

Jedeme na chalupu... především pomoct rodičům s likvidací následků bouře. Ovšem když dorazíme na místo, zdá se, že už je hotovo...



Tak si užíváme příjemného dne, ale ve vzduchu stále visí trocha napětí, protože Šimon tu má zůstat na noc a zítřejší den. Je to už velký kluk, určitě to zvládne! ;)

Den 131. - Ach, ty výmluvy...

Už když jsem se pouštěla do projektu, bylo mi jasné, že největší problém bude pro mě disciplína. Ani ne tak v každodenním focení, jako spíš ve včasném zpracování a zveřejnění. No, znám se v tomhle směru docela dobře, takže mě fakt nepřekvapuje, že u mě na blogu dochází k větším či menším skluzům... on se vždycky nějaký dobrý důvod, "proč to nešlo", najde. Tak třeba poslední dobou je mi prostě strašné horko a v době, kdy můžu (když mládě spí), rozhodně nevydržím sedět u PC. Chtělo by to trochu ochladit.
Takže dneka jsem si zakoupila malý ventilátor a mělo by být po problému... ale není... chladí na super pracovní teplotu, ale bohužel si nějak nerozumí s mojí výpočetní technikou... jakmile ho spustím, divoce mi rozvlní obraz na monitoru a zcela vyřadí z provozu modem =:o
No, to jsem si teda pomohla... takže dnes tu místo zpracovávání nakupených fotoúlovků pro změnu pobíhám s ventilátorem a hledám místo, odkud by na mě dostatečně fučel a přitom se s ničím nerušil :/
Při té příležitosti si uvědomuju, že nejrůznějších pohledů z okna jsem tu už vyfotila spousty, ale noční zatím žádný... takže dneska napravuji (jen by to skoro chtělo stativ :))

Den 121. - Duch železničního koridoru

Po krátkém váhání jsem vyrazila na sraz se základkou po strašně moc (15ti) letech. Cestou jsem se stavila v bytě rodičů, abych tu pořídila snímek do soutěže. Sraz se celkem vydařil, přestože považuju za lehce nespravedlivé pořádat takovou akci zrovna v době, kdy si nemůžu dát ani pivko :) Foťák jsem měla jako vždy s sebou, ale bylo tam hned několik urputných cvakačů, což mi bylo dostatečně protivné, abych ho vůbec nevyndala z batohu.
Teprve, když jsem se chystala na cestu domů, uvědomila jsem si, že nemám (kromě soutěžního) za dnešek žádné foto. Procházela jsem zrovna kolem železniční tratě, která se mi vždy líbila. Teď z ní ale vybudovali koridor a veškeré kouzlo vyprchalo. Přesto jsem se zahleděla mezi dráty a všimla si mezi nimi drobných elektrických výbojů.
Po chvilce čekání jsem ulovila alespoň tohle:

Den 115. - Pradědečkův traktor

V muzeu zemědělské techniky u Čáslavi dnes všechny provozu a pohybu schopné exponáty vypustili ven... přijeli i další hosté a uspořádali přehlídku... všechny krásné historické stroje se předvedly v plné síle. No, tam jsme rozhodně nemohli chybět, Šimon je do techniky, zvláště té pojízdné, úplný blázen :)



Náročný, ale skvělý víkend se s námi loučil takhle:

Den 101. - S hlavou v oblacích

Další krásný víkendový den jsme strávili na leteckém dni dálkově řízených modelů v Miskovicích. Hlavní akce tam proběhla už včera, což nám nijak nevadilo... bylo méně davů a podívaná stejně parádní.
Fotila jsem hodně, ale už předem mi bylo jasné, že se svým současným fotovybavením příliš slavného výsledku nedosáhnu... teda, dokud jsem se držela při zemi, tak v pohodě, výlety do oblak už byly z větší části dílem náhody.
Přesto neodolám a dávám dnes jednu leteckou ;)


Pár dalších k nahlédnutí TADY ;)

Den 51. - Sezona startuje

Na dnešek připadlo letošní otvírání sezony Harley-Davidson. Je to jakási organizovaná (v posledních letech, jak přibývá účastníků, už i s policejním doprovodem) vyjížďka, která končí přehlídkou na kolonádě v Poděbradech.
Nevím, kdo přesně vše organizuje a hlavně, kdo objednává počasí, ale letos mu to fakt vyšlo... sluníčko přilákalo hojnou účast motorkářů a ještě více diváků...
Protože i můj brašule je jedním z nadšených vlastníků stroje HD, nemohli jsme si tuhle událost nechat ujít. Přidala se k nám moje kamarádka Helena (jde mi za svědka na svatbu :)) s přítelem... myslím, že se všichni dobře bavili...
Fotila jsem jak o život, vlastně mám pocit, že jsem všechno podstatné viděla jen přes hledáček :)))
Nakonec jsem do projektu vybrala tuhle fotku... připadá mi taková symbolická...


Ovšem, pokud by vás zajímaly i nějaké další, tak jsou k nahlédnutí TADY ;)

Den 44. - Každý svůj!

Návštěva je tady... můj brácha nám přijel pomoct s výběrem hudby na svatební veselení.
Tak, strejdo, schválně... kdo má větší a lepší... počítač???

Den 43. - Jen pár kapek

Pršííííí... nic divnýho, když zrovna potřebuju na nákup, páč čekáme v sobotu návštěvu... no co, pojedeme autem... tomu nepřízeň počasí nijak nevadí... snad mu dokonce i sluší...

Den 42. - Čas? Čas je když....

Dneska jsem zjistila, že o víkendu se bude měnit čas... no, spíš naše počítání času se nelogicky posune o hodinu vpřed... poněkud znechuceně si z ruky sundávám hodinky, které mi tenhle fakt připomínají... a helemese, jak hezky vypadají z druhé strany... ;)

den 38. - Hádej, hádej...

Dnes jsem si trochu hrála a mám pro vás kvízovou otázku... co to ta katth vlastně vyfotila???



Nějaké tipy?... A co takhle? Je to jasnější? ;)

Den 26. - Budiž světlo

Každá žárovka svítí přesně tak dlouho, než praskne...nebo shoří... a přesně to se stalo světlu mého auta...
Nedá se svítit, musí se vyměnit... celkem ochotně jsem tento zákeřný úkol přenechala své silnější a zdravější polovičce... dalo mu to zabrat, ale nadával jen trochu ;)

Den 11. - Posel dobrých zpráv

Tohle je můj mobil... nový, přinesl mi ho ježíšek... upřímně, nejsem zrovna velký nadšenec pro tuto odnož techniky... stačí mi, abych s mobilem mohla telefonovat a posílat SMSky a i to činím poměrně sporadicky... jako bonus beru, že mi jeho vzhled připadá atraktivní.
Dnes si tu ovšem vysloužil čestné místo, protože mi přinesl dobré zprávy... teda, dnes se mi zdají dobré... doufám jen, že se v tomto úsudku nemýlím...
Ovšem, překvapilo mě, že není snadné vyfotit tak jednoduchou věc, jako mobil tak, aby fotka nepůsobila jako obrázek z prodejního letáku :/
Nakonec zvítězila tato, i když lehce mázlá...